Hedvábí
Tomuto materiálu bych ráda věnovala zvláštní stránku, je úžasný a zaslouží si ji. Začala jsem malovat hedvábí na kursu Desatera, nejdříve jsem vyzkoušela základní postupy se zažehlovacími barvami, pak jsem začala zkoušet batiky v mikrovlnce, přešla jsem i na barvy za horka a těším se na podzimní kurs speciálních technik v Praze.
K prvním šátkům jsem vymýšlela i krátké básničky, jedna je v úvodu a vystihuje, proč jsem zvolila název barevné pohlazení, právě v hedvábí je toto sousloví nekonečné.
Tu barvu zná voda
Snad ledu ji prodá
Pak trochu zebe
Odráží nebe
Laská a chladí
Na tváři hladí
A jemnější není
Než barevné pohlazení.
Za oknem listí vzduchem se honí
Jablka skořice kuchyní voní
Rezavé tóny mým očím ladí
Chladivý vítr po tváři hladí
A jemnější není
Než barevné pohlazení.
Ohnivou barvu šedá tlumí,
stříbrná jako potok šumí,
hedvábí hladí tvář i duši,
ať vždycky tenhle šátek sluší
a jemnější není
než barevné pohlazení.
